Vrtek a Ischias ve Slovinsku

Ve čtvrtek 14. května v podvečer odstartovalo od SVČ v Opavě svou víkendovou pouť pět aut, plně obsazených tanečnicemi, tanečníky a muzikanty souboru Vrtek a Ischias. Měli namířeno do Slovinska, do městečka Metlika, kde se od pátku až do neděle konaly ve starém městském jádru tradiční slavnosti vína „Vinska Vigred 2009“. Šlo o festival, na kterém se během tří festivalových dnů vždy představí řada folklorních, pěveckých, hudebních a tanečních skupin, a kde návštěvníci mají možnost vedle tradičních kulinářských specialit ochutnat také přes 300 druhů vín...
A jak to vše probíhalo? Jelikož jsme vyjeli včas a cesta ubíhala bez problémů, měli jsme již brzy ráno dostatek času na zastávku v Lublani. Dušan přeprogramoval svou navigaci a volný čas jsme strávili příjemnou ranní procházkou… nejdříve na nejvýše položený bot města, kopec Grič, na kterém se nachází Lublaňský hrad. Tak brzy ráno však spal i kastelán, takže jsme mohli nakouknout jen přes velice „vkusnou“ hradní bránu. Sestup z výšin byl sice rychlejší, ale o to méně, díky ztuhlým svalům z cesty, příjemný. Cestička však ústila přímo na lublaňský trh, kde jsme díky vůni čerstvé zeleniny a ovoce neodolali prvním nákupům. Jahody i třešně, a pak i záchudek, stáli za ty „ojra“. Po zhlédnutí alespoň části historického centra města byl nejvyšší čas vyrazit dále.
Přibližně v 11 hodin jsme dorazili do městečka Črnomejl, kde jsme se ubytovali na „intru“ místní školy. Už značně rozjívená děvčata na povoze dávala znát, že se nám ve Slovinsku bude asi líbit :o) Odpoledne nás čekalo první vystoupení asi v 16 km vzdálené Metlice, v centru hlavního dění. Přestože šlo teprve o zahájení festivalu, městskými uličkami se již trousily davy lidí, kteří se po dobu našeho vystoupení na hlavním jevišti rádi zastavili, poslechli si, zatleskali... Po večeři, každá si mohl dát podle své libosti některou z místních specialit, na nás všechny padla únava, a tak jsme po velmi krátké poradě, která obsahovala jen jedno slovo „jedeme“, nasedli do auto a vyrazili na ubytovnu. Pro únavu ani to pivo neteklo proudem, jak se původně očekávalo :o)
V sobotu dopoledne pro nás členové souboru Ivan Navrátil nachystali prohlídku města Črnomejlu – muzea se starými vykopávkami a hradbami, městského historického jádra a na přání také kavárničky. Poté jsem se přesunuli do přírodního parku – krajinski park Lahinja u Pustiho Gradce, kde nám „Čárifuk“ se svou ženou ukázali kromě krás zdejší přírody také starý mlýn, místní vykopávky a tradiční hudební nástroj podobný našemu „fanfrnochu“.
Po obědě jsem se opět přesunuli do Metliky, kde už bylo o poznání živěji. Před vystoupením jsem si ještě stihli prohlédnou místní muzeum v metlickém hradě. Na nádvoří hradu se také odehrávalo naše, nejdříve oficiální a po večeři až do půlnoci také naše neoficiální vystoupení… během večera jsem měli opět možnost ochutnat kulinářské speciality a místní druhy vín. Půlnoc byla tím pravým časem na sbalení cimbálu a cestu na ubytovnu.
Neděle dopoledne patřilo lenošení a balení. Oběd jsme tentokrát měli v Metlice, ve stanu hostitelského souboru, kde jako dík za příjemně strávený víkend teklo vedle belokranjskeho beloho také české pivo. A pak byl čas opět na lenošení. Nedělní vystoupení jsme měli opět na hlavní scéně, a přestože šlo o neděli podvečer, byli uličky Metliky opět plné. Naše vystoupení zhlédl i šéf slovinského CIOFFu, pan Bruno Ravnikar, přijeli se podívat i „Čářifuk“ se svou ženou, ale i řada členů hostitelského souboru...
Nedělním vystoupením se však naplnil také náš čas v Metlice. Nezbývalo nám, než se rozloučit, poděkovat Jožemu, Ireně, Andrejce i Zuzce za ochotu, sbalit všechny věci do auto a vyrazit domů. Cesta opět ubíhala bez problémů… horší však pro většinu bylo pondělní pracovní dopoledne. Ale i tak to stálo za to :o)